Nepřítel dobra

Mniši z Řádu smějící se opice se obrátili na Java mistra se seznamem stížností.

“Naším největším problémem budiž proces testování,” tvrdil nejmladší z mnichů. “Manuální testování je únavné a s automatizovaným testováním jsou samé problémy. Obojí zbytečně rozptyluje od tvorby nového kódu.”

Mistr se nad tímto zamyslel a prohlásil: “Je jisté, že bychom mohli testování zcela vynechat, kdybychom si byli jistí, že je náš kód dokonalý. Povězte mi, jak můžeme dosáhnout dokonalosti?”

“Tréninkem,” odpověděl jeden z bratrů.

“Pilným studováním,” odpověděl další.

“Uspokojením těch správných bohů,” odpověděl třetí.

Z rohu místnosti se ozval starý mnich s bílým plnovousem, který až doposud seděl v naprosté tichosti:

“Vím, jak lze dosáhnout dokonalosti,” prohlásil. “Ale obávám se, že pokud svoji odpověď neřeknu těmi správnými slovy, tou správnou intonací a v ten správný moment dne, pak nikoho z vás o pravdivosti mého tvrzení nepřesvědčím. Musím zvážit, jak toto správně provést.”

Starý mnich se na dlouhou dobu odmlčel. Za západu slunce bylo slyšet zvon svolávající bratry k večeři.

“Jak dlouho to bude trvat?” zeptal se jeden z nováčků.

“Ne déle než sto let,” odpověděl starý mnich.